K období přípravy se váže půvabná historka. Vědělo se, že některé z budov na našem pozemku bude nutno zbourat. To se doslechli Berounští hasiči. Zeptali se nás, zda by si mohli ještě před bouráním v jedné z nich uspořádat cvičení. Inu, proč ne? Jednoho krásného letního dne se tak u nás objevilo množství hasičské techniky i mužstva (včetně ženstva :-)). Jejich přítomnosti i dýmu ze simulovaného požáru si nešlo nevšimnout. Ne všichni lidé z okolí pochopili, že se jednalo o cvičení, ještě dlouho poté se k nám šuškandou dostávaly různé verze toho, co se u nás vlastně dělo…. Od soucitného: chudáci, sotva to koupili tak vyhořeli; přes podezřívavé: takhle se to dělá, zapálí se rujna a inkasují se peníze od pojišťovny; až po různé konspirační teorie: on jim to ze msty zapálil ten či onen. …Pravdou však je, že cvičení si užili hasiči i my. Výkon a obětavost lidí, kteří jsou schopni v horkém letním dni, v těžké výstroji, v místnosti plné kouře, čelit plamenům požáru je hodna hluboké úcty.